Záhady civilizace Májů

Obyvatelé středověké Evropy neměli až do Kolumbových objevitelských výprav nejmenší ponětí o existenci tajemných národů červené rasy v rozlehlých zemích na západě. V rámci bezhlavého pokřesťanšťování byly úspěchy této skvělé „kultury čísel a metafor“ v 16. století zničeny španělskými dobyvateli tak důsledně, že po nich nezbyla téměř ani vzpomínka.Vzhledem k tomu, že indiánské kultury Aztéků a Májů v Mexiku a Inků v Peru neměly žádné vlastní letopisy, je dnes téměř nemožné vypátrat jejich dějiny a původ. Rozvaliny a němé ruiny záhadných gigantických staveb jsou jediným spolehlivým pramenem dějin „předkolumbovké“ Ameriky.

Navzdory jistým úspěchům americké archeologie zůstává seznam otázek téměř nekonečný a nesčetné záhady teprve čekají na své rozluštění. Tak například si nikdo nedovede vysvětlit záhadu rytin v poušti Nazka, které jsou tak obrovské, že jsou vidět pouze z ptačí perspektivy. Kdo, kdy a proč je vytvořil? Kdo a proč umístil na území dnešních kostarických pralesů dokonale opracované kamenné koule vážící 12 tun? Kdo a kdy postavil na neúrodné horské planině skvělé město Tíwanako? Jakého původu jsou dnešní Indiáni a kdo vytvořil civilizaci, jejíž hmotné pozůstatky učarovávají generace evropských laiků i vzdělanců?

V množství malých a velkých národů Jižní a Střední Ameriky vynikají zejména záhadní Májové. Zatímco na Blízkém i Dálném východě, v Indii, Číně, Egptě i Evropě vznikala civilizace v úrodných oblastech velkých řek, Májové bez ohledu na naše antropologické poučky vybudovali svá města z bílého kamene v tvrdých podmínkách nehostinné džungle jižního Mexika a Guatemaly.

Během staletí vytvořili složité obrazové písmo, dosáhli mistrovské dokonalosti ve stavitelství a matematice, navzdory tomu se dodnes dochovaly pouze nástroje z kamene a kosti. Jaká síla jim umožnila vybudovat pyramidové komplexy, které jezdí obdivovat turisté z celého světa? Mayové neznali kolo, pluh ani tažná zvířata. Byla to tedy pouze síla svalů tisíců pracovníků nebo mayští kněží ovládali síly nám dosud neznámé?

Ačkoliv jsou za zakladatele matematiky považováni indičtí vzdělanci díky nejvýznamnějšímu vynálezu matematiky – číslu nula, Májové používali nulu zcela běžně o nejméně stovky let dříve. Dovedli přesně vypočítat zatmění Slunce i Měsíce a oběžné doby planet spočetli s odchylkami v řádu vteřin.  

Ovšem zde tajemství a paradoxy mayské civilizace nekončí. Májové vybudovali svá města v úmorném prostředí džungle, dosáhli zde jedinečnosti v oblasti kultury a umění, káceli les – snad –  kamennými palicemi a vypalovali prostor pro svá skromná políčka, kde pěstovali kukuřici, rajčata, tykve a fazole. Vystavěli silnice, pyramidy, chrámy, rozlehlé paláce, až… v prvním tisíciletí našeho letopočtu zničehonic odešli! Opustili všechna svá města, jedno po druhém a po několika desítkách let se dříve kvetoucí civilizace utopila v pralesní zeleni. Když přišli z východu dobyvatelé, zbyla u místních obyvatel pouze mlhavá legenda obestírající kulturu předků.

Kromě kamenných staveb vypovídá o kultuře dávných Májů několik písemných pramenů. Nejvýznamnějším pramenem je tzv. Popol Vuh, vyprávění samotných Indiánů, zapsaná latinkou v jazyce kmene Kičé krátce po španělském útoku. Jeho účel ani autora neznáme, ale víme, že reprodukuje obsah mnohem starších děl, pocházejících ještě z doby předkolumbovské.   Dalším dílem je 18 knih Čilama Balama, které pocházejí různých nalezišť Jukatánu. Třetí písemnou památkou jsou Kakčikelské letopisy, psané na konci šestnáctého a počátku sedmnáctého století, popisující historii Kakčikelského království Guatemaly. Neměli bychom podceňovat ani zaznamenaná svědectví prvních misionářů – takzvaných conquistadorů a španělských mnichů.

                                            

Posledním pramenem studia „májské civilizace“ jsou samotní Indiáni, kteří v zapadlých končinách stále udržují dávné obyčeje a žijí tradičním způsobem života.

Obyvatelé středověké Evropy neměli až do Kolumbových objevitelských výprav nejmenší ponětí o existenci tajemných národů červené rasy v rozlehlých zemích na západě. V rámci bezhlavého pokřesťanšťování byly úspěchy této skvělé „kultury čísel a metafor“ v 16. století zničeny španělskými dobyvateli tak důsledně, že po nich nezbyla téměř ani vzpomínka.Vzhledem k tomu, že indiánské kultury Aztéků a Májů v Mexiku a Inků v Peru neměly žádné vlastní letopisy, je dnes téměř nemožné vypátrat jejich dějiny a původ. Rozvaliny a němé ruiny záhadných gigantických staveb jsou jediným spolehlivým pramenem dějin „předkolumbovké“ Ameriky.

Navzdory jistým úspěchům americké archeologie zůstává seznam otázek téměř nekonečný a nesčetné záhady teprve čekají na své rozluštění. Tak například si nikdo nedovede vysvětlit záhadu rytin v poušti Nazka, které jsou tak obrovské, že jsou vidět pouze z ptačí perspektivy. Kdo, kdy a proč je vytvořil? Kdo a proč umístil na území dnešních kostarických pralesů dokonale opracované kamenné koule vážící 12 tun? Kdo a kdy postavil na neúrodné horské planině skvělé město Tíwanako? Jakého původu jsou dnešní Indiáni a kdo vytvořil civilizaci, jejíž hmotné pozůstatky učarovávají generace evropských laiků i vzdělanců?

V množství malých a velkých národů Jižní a Střední Ameriky vynikají zejména záhadní Májové. Zatímco na Blízkém i Dálném východě, v Indii, Číně, Egptě i Evropě vznikala civilizace v úrodných oblastech velkých řek, Májové bez ohledu na naše antropologické poučky vybudovali svá města z bílého kamene v tvrdých podmínkách nehostinné džungle jižního Mexika a Guatemaly.

Během staletí vytvořili složité obrazové písmo, dosáhli mistrovské dokonalosti ve stavitelství a matematice, navzdory tomu se dodnes dochovaly pouze nástroje z kamene a kosti. Jaká síla jim umožnila vybudovat pyramidové komplexy, které jezdí obdivovat turisté z celého světa? Mayové neznali kolo, pluh ani tažná zvířata. Byla to tedy pouze síla svalů tisíců pracovníků nebo mayští kněží ovládali síly nám dosud neznámé?

Ačkoliv jsou za zakladatele matematiky považováni indičtí vzdělanci díky nejvýznamnějšímu vynálezu matematiky – číslu nula, Májové používali nulu zcela běžně o nejméně stovky let dříve. Dovedli přesně vypočítat zatmění Slunce i Měsíce a oběžné doby planet spočetli s odchylkami v řádu vteřin.  

Ovšem zde tajemství a paradoxy mayské civilizace nekončí. Májové vybudovali svá města v úmorném prostředí džungle, dosáhli zde jedinečnosti v oblasti kultury a umění, káceli les – snad –  kamennými palicemi a vypalovali prostor pro svá skromná políčka, kde pěstovali kukuřici, rajčata, tykve a fazole. Vystavěli silnice, pyramidy, chrámy, rozlehlé paláce, až… v prvním tisíciletí našeho letopočtu zničehonic odešli! Opustili všechna svá města, jedno po druhém a po několika desítkách let se dříve kvetoucí civilizace utopila v pralesní zeleni. Když přišli z východu dobyvatelé, zbyla u místních obyvatel pouze mlhavá legenda obestírající kulturu předků.

Kromě kamenných staveb vypovídá o kultuře dávných Májů několik písemných pramenů. Nejvýznamnějším pramenem je tzv. Popol Vuh, vyprávění samotných Indiánů, zapsaná latinkou v jazyce kmene Kičé krátce po španělském útoku. Jeho účel ani autora neznáme, ale víme, že reprodukuje obsah mnohem starších děl, pocházejících ještě z doby předkolumbovské.   Dalším dílem je 18 knih Čilama Balama, které pocházejí různých nalezišť Jukatánu. Třetí písemnou památkou jsou Kakčikelské letopisy, psané na konci šestnáctého a počátku sedmnáctého století, popisující historii Kakčikelského království Guatemaly. Neměli bychom podceňovat ani zaznamenaná svědectví prvních misionářů – takzvaných conquistadorů a španělských mnichů.

                                            

Posledním pramenem studia „májské civilizace“ jsou samotní Indiáni, kteří v zapadlých končinách stále udržují dávné obyčeje a žijí tradičním způsobem života.