Pančovaný alkohol dorazil na Domažlicko, tedy i na území
Plzeňského kraje, kterému se dlouhou dobu vyhýbal. Bohužel i nyní po
skončení vládou vyhlášené prohibice umírají lidé, kteří si ať už
jakýmkoliv způsobem opatřili alkohol se smrtelnou dávkou methylalkoholu.
Co nám vlastně „metylalkoholová aféra“ ukazuje? Určitě si snad už ani
otcové myšlenky, že trh si všechno vyřeší sám, nemyslí, že měli pravdu. V
každé zemi světa musí fungovat kontrolní mechanismy, ostatně ty jsou
nezbytnou součástí fungování státu jako celku.
Naštěstí pro ochranu lidských životů se po skončení prohibice lidé nevrhli do obchodů a nezačali kupovat lihoviny i v restauracích jsou obezřetní. Letošní noční můra lihovarníků tedy pokračuje. Aféra s pančovaným alkoholem také ukázala skutečný stav potravinářství v České republice. Kromě piva české potraviny v západní Evropě příliš neletí a polský a slovenský trh je pro naše potravináře významnější, než si mnozí mysleli.
Podle jedněch potravinářských odborníků trval zákaz vývozu tvrdého alkoholu z České republiky zavedený slovenskou a polskou vládou mnohem déle, než ve zbytku Evropy i proto, že obchodní vztahy mezi potravináři v sousedních zemích EU nejsou ideální. Jiní potravinářští odborníci zase pragmaticky tvrdí, že vlády Slovenska a Polska se prostě bály o svoje občany. Nejsem potravinář, ale docela obyčejný spotřebitel, ale byť si dovedu představit, že obchod je tvrdým byznysem, přiklonil bych se k variantě, že vlády Slovenska a Polska měly pochopitelný strach o zdraví svých občanů. ˇ
Škoda jen, že stejně intenzivně se nebály kontrolní orgány České republiky, a tak se stalo, že při psaní tohoto článku už má ČR bohužel 31. oběť takzvané methylalkoholové krize. Poučení je zjevné a zřejmé, stát musí fungovat – tedy občas i regulovat, kontrolovat a plnil roli garanta českých výrobků, a to nejen v potravinářské oblasti. Trh nemůže fungovat samospádem, ale stát musí domácím výrobcům pomáhat i jim nastavit jasná pravidla.
Methylalkoholové neštěstí si vybírá i po skončení prohibice svoje oběti. Bohužel. Probíhá zatýkání výrobců, překupníků i dealerů pančovaného alkoholu. Kdo ale zatkne ty, kteří těmto lidem, ať už svojí liknavostí, nedostatečnou kontrolou či přehlížením toho, co se v ČR už dlouhodobě vědělo či minimálně šuškalo – že zde existuje černý trh s alkoholem, umožnili podnikat nikoliv jako v zemi střední Evropy, nýbrž jako „na divokém Absurdistánu“.
Naštěstí pro ochranu lidských životů se po skončení prohibice lidé nevrhli do obchodů a nezačali kupovat lihoviny i v restauracích jsou obezřetní. Letošní noční můra lihovarníků tedy pokračuje. Aféra s pančovaným alkoholem také ukázala skutečný stav potravinářství v České republice. Kromě piva české potraviny v západní Evropě příliš neletí a polský a slovenský trh je pro naše potravináře významnější, než si mnozí mysleli.
Podle jedněch potravinářských odborníků trval zákaz vývozu tvrdého alkoholu z České republiky zavedený slovenskou a polskou vládou mnohem déle, než ve zbytku Evropy i proto, že obchodní vztahy mezi potravináři v sousedních zemích EU nejsou ideální. Jiní potravinářští odborníci zase pragmaticky tvrdí, že vlády Slovenska a Polska se prostě bály o svoje občany. Nejsem potravinář, ale docela obyčejný spotřebitel, ale byť si dovedu představit, že obchod je tvrdým byznysem, přiklonil bych se k variantě, že vlády Slovenska a Polska měly pochopitelný strach o zdraví svých občanů. ˇ
Škoda jen, že stejně intenzivně se nebály kontrolní orgány České republiky, a tak se stalo, že při psaní tohoto článku už má ČR bohužel 31. oběť takzvané methylalkoholové krize. Poučení je zjevné a zřejmé, stát musí fungovat – tedy občas i regulovat, kontrolovat a plnil roli garanta českých výrobků, a to nejen v potravinářské oblasti. Trh nemůže fungovat samospádem, ale stát musí domácím výrobcům pomáhat i jim nastavit jasná pravidla.
Methylalkoholové neštěstí si vybírá i po skončení prohibice svoje oběti. Bohužel. Probíhá zatýkání výrobců, překupníků i dealerů pančovaného alkoholu. Kdo ale zatkne ty, kteří těmto lidem, ať už svojí liknavostí, nedostatečnou kontrolou či přehlížením toho, co se v ČR už dlouhodobě vědělo či minimálně šuškalo – že zde existuje černý trh s alkoholem, umožnili podnikat nikoliv jako v zemi střední Evropy, nýbrž jako „na divokém Absurdistánu“.
Žádné komentáře:
Okomentovat