Pakliže Vláda České republiky a Ministerstvo obrany ČR dodrží
svoje usnesení, bude zanedlouho řešit, jak Plzeňský, tak i Středočeský
kraj, co s územím Vojenského výcvikového prostoru Brdy, který sloužil
nejdříve německým nacistům a poté české komunistické armádě.
Přiznám
hned na úvod, že můj postoj k tomu, co bude s Brdy, není nestranný.
Jednak mám rád tamní krajinu, znám se se spoustou lidí z této oblasti a
navíc jsem se před čtyřmi lety angažoval mezi odpůrci umístění
amerického radaru v této oblasti. O to více mne překvapuje, že řada
starostů, kteří zcela veřejně chtěli radar do Brd a netajili se tím,
dnes naprosto obrátila a bojuje za to, aby Brdy byly vyhlášeny Chráněným
krajinným územím a lidská noha na toto území prakticky nevstoupila.
Jako aktivní turista i člověk se zdravím ekologickým viděním světa,
jejich postoj pohybující se od krajnosti ke krajnosti nesdílím.
Co
tedy s Brdy? Podle mne bude prospěšné, jak pro přírodu, tak i pro
občany, jenž byli vyhnáni z Brd německými nacisty a potom českými
komunisty, když se v Brdech obnoví zaniklé obce a lidé budou v tomto
pásmu žít v symbióze s přírodou. Uzavřít Brdy lidem je totiž dle mého
názoru stejný nesmysl, jako zde umísťovat radar, který by narušil
bipolární mezinárodní vztahy!
V roce 1927 byla v
okolních lesích obce Skořice a Trokavec (okres Rokycany) vybudována
střelnice převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. Rozloha
střelnice je podle historických pramenů uváděna 18 - 20 tisících
hektarů. V roce 1941 byly obce Kolvín, Padrť, Záběhlá (a řada dalších)
vystěhovány. Stavební objekty však nebyly organizovaně ničeny.
V
těsné blízkosti obce Kolvín byl vybudován koncentrační tábor, který
však nebyl využit pro původní účel v důsledku lesní kalamity (způsobené
vichřicí), ale byl využit jako ubytovna pro totálně nasazené v době
války. Počet pracovníků se pohyboval mezi 5 - 6 tisíci lidmi. Těžbu
polomů prováděla firma Fischer a zpracování dřeva na třech pilách v
nedalekém městě Mirošov a dopravu řeziva do Německa zajišťovala firma
Roschop. Celkem bylo vytěženo 1,5 miliónů metrů krychlových.
Po
skončení 2. světové války velikost škod stanovila komise Fondu národní
obnovy. Navrátilci vrátili všechny peníze, které obdrželi od Němců s
tím, že válečné škody budou proplaceny později. Při měnové reformě byly
ovšem peníze za válečné škody převedeny na vázané vklady a o několik let
později (1950) bylo oznámeno, že s ohledem na stoupající životní úroveň
nebudou válečné škody propláceny vůbec. V roce 1952 byly nemovitosti
zestátněny, a teprve následně byla sjednávána jakási „pofidérní“
náhrada.
A jaké obce zmizely z mapy? Obec Padrť, která byla
založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké
pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce
1952 už jenom 145.
Obec Kolvín (dnes existující v menším
rozsahu) byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921
měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.
Obec Záběhlá byla
založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním
důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V
roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.
I v dnešní
době dochází k likvidaci celých obcí, například na místech těžby uhlí.
Vyvlastnění ve veřejném zájmu je sice pro liberála nepřípustná myšlenka,
nicméně když k němu dojde, měl by stát odpovídajícím způsobem nahradit
vlastníkům škody. I když je jasné, že např. citová újma se finančně
ohodnotit nedá. To se v případě likvidace bývalých obcí ve VVP
Brdy nestalo. Nejdřív přišli Němci, pak komunisti. Ti dokonce
nedodržovali ani svoje vlastní zákony. Nás ostatní, kteří během putování
Brdy narazili na zbytky zídek a sadů zaniklých obcí, zajímá spíše než
férové odškodnění obětí historie těchto obcí. V Brdské krajině se uměle
vytvořila „krajina bez lidí“. Každého citově založeného člověka,
stojí-li na hrázi Padrti a přemýšlí, že kousek odsud stála škola,
hostinec a žili zde lidé. Proč by k tomu nemohlo dojít nyní, až se
Vojenský výcvikový prostor Brdy z majetku ministerstva obrany vrátí
lidem této země.
Žádné komentáře:
Okomentovat