WIKILEAKS a nespravedlnost
O čem je vlastně řeč, když se řekne WikiLeaks, dnes tak opírané téma?
WikiLeaks je nezisková organizace, která má za cíl přinést důležité novinky a
informace veřejnosti. Nabízí inovativní a anonymní cestu pro nezávislé zdroje
z celého světa, která přináší informace žurnalistům. Zajišťujíc naprostou
anonymitu svých zdrojů uveřejňuje etnický, poltický a historický materiál a tím
poskytuje universální způsob zveřejnění odstraněných a cenzurovaných
nespravedlností, říká o organizaci její webová stránka.
Tato mezinárodní organizace právně i technicky umožňuje bezpečné
získávání dat, píše se na stránkách wikipedia.cz.
Je to v podstatě anonymní internetová stránka, spadající pod internetovou
knihovnu Wikipedia. Umožňuje publikaci tajných, delikátních a někdy dokonce
chráněných dokumentů z oblasti vlády, korporací a církve, a to ve vší
ochraně anonymity svých přispěvovatelů.
A kde se vlastně vzala? Myšlenka wikileaks se v podstatě zrodila v roce
2006 na jedné internetové diskuzi o mezinárodních problémech, kde mnoho lidí
připisovalo zlo dnešního světa korupci. Zakladatelé wikileaks se tak rozhodli
využít vyspělé informační technologie, aby založili neziskovou mezinárodní
organizaci, která bude právně i technicky moci sbírat citlivá data z míst,
která by obyčejným lidem nikdy nebyla přístupná.
Také
se říká, že na počátku stála touha po informacích o údajném chystaném útoku
Spojených států na Írán.
K její krátké historii patří
datum 24.prosince 2009, kdy dočasně pozastavila své fungování kvůli nedostatku
financí. Znovu se rozjela 3.února 2010 a od 19.května 2010 je stránka opět
v provozu.
Nikdo dodnes pořádně neví, kdo organizaci založil. Mediálně známé je ale
jméno Juliana Assange, který je spolukazkladatelem, mluvčím a šéfredaktorem
webových stránek. Po všech aférách, které ho dnes provázejí, je dnes osoba
spjata s tímto jménem zpochybňována.
Švédský chráněnec
Jak může takováto organizace v dnešních supertajném světě přežít? Servery
WikiLeaks jsou umístěny ve Švédsku, jelikož tato země jim umožňuje právní
ochranu – mají tam zákon, který zakazuje správním orgánům vyšetřovat jakýkoli
typ novin. Ve Švédsku jim navíc přišla na pomoc i Švédská pirátská strana
(bezplatně spravuje jejich servery) PRQ-
organizace poskytující „vysoce bezpečné hostingové služby bez zbytečných
otázek“, původně založena členem The Pirate Bay. Tato organizace ukládá jen
minimum informací o klinetech a tím zajišťuje onu anonymitu. Své servery má
wikileaks po celém světě, ten centrální je ale ve Švédsku.
Kuriozitou je, že údajně několik serverů leží až 30 m pod zemí
v protiatomových krytech ze Studené války.
Stránka funguje
stejně jako wikipedia - uživatelé, přezdívaní „leadeři“, anonymně přispívají na
stránky, ostatní přispěvovatelé mohou volně doplňovat. Na rozdíl od wikipedie
zde však funguje systém anonymních posuzovatelů - WikiLeaks funguje jako oficiální zdroj,
veškeré údaje, které uveřejní, jsou řádně prověřeny.
WikiLeaks
spolupracuje s MediaWiki -svobodný software, na kterém běží wikipedia a
jiné projekty Wikimedia, je také označován jako motor wikipedie - , Freenet,
PGP - Pretty Good Privacy: počítačový program, umožňující šifrování a
podepisování, funguje na základě asymetrické kryptografie - a Torem.
V organizaci neexistuje žádná vnitřní hierarchie – pro wikileaks
pracuje na stálo 5 dobrovolníků, kteří jsou od wikileaks regulérně placeni a
dále bez zisku spolupracuje přes 800 lidí. Roční náklady na provoz stoupají ke
200 tisícům €, které jdou převážně na provoz serverů. Jediným zdrojem financí
jsou dary a sponzoring mediálními organizacemi jako např. AP, The Los Angeles
Times, National Newspapers Publisher Association
Šíření pravdy či hrozba demokracii?
Je jasné, že tyto stránky nepřijdou každému k chuti. Pentagon stránky označil jako hrozbu americké
národní bezpečnosti.
Snaha stránky
znepřístupnit se už objevila v mnoha zemích světa, např. v Thajsku či
Číně, a tak stránky fungují pod nespočtem alternativních webových stránek,
jejichž názvy se dají snadno zjistit ve vyhledavači pod názvem „wikileaks cover
names“.
Kroků
k zastavení organizace bylo několik:
- PayPal zrušila
dispozici posílat přes sebe příspěvky (PayPal: internetové platby
identifikovány e.mailovými adresami)
- stránka Amazon vyhodila WikiLeaks
z cloud computing (poskytování služeb/programů s tím, že se
k nim dá přistupovat z internetu – lidé neplatí za vlastní software,
ale jen na jeho použití)
- švédská banka PostFinance zrušila účet pro
dary
- Dynadot smazala DNS záznamy( registrační
autorita domény)
Wikileaks tedy byl nucen změnit doménu a
vybral si švýcarskou wikileaks.ch a bylo vytvořeno více než 1000 mirrorů (tzn.
stránek, kde jsou různé články kopírovány apod.)
Proti stránkám
zasahuje i americký prezident Obama. Ten zakázal zaměstnancům americké
federální státní správy číst WikiLeaks, zákaz potvrdila i knihovna amerického
kongresu, ministerstvo školství, obchodu apod. Američtí studenti nesmí
zveřejňovat info na soc.sítích nebi je jinak šířit, v budoucn by je
nevzali do
zaměstnání po background check (prověření minulosti)
Naopak studenti diplomacie v indickém Foreign Service Institute jsou
vyzývání aby příspěvky četli- ze studijních účelů.
Mnoho lidí WikiLeaks přestává věřit, jelikož se jim tato válka za pravdu
zdá mít opačný účel. Týdeník Respekt říká: „Julian Assange se řídí ideou, že
zveřejněné je dobré bez ohledu na kontext“. Jedním z faux-pas bylo
například zveřejnění dokumentů z konference o změně klimatu v Kodani,
kdy měl Assange pocit, že se jedná o dopisy se zmínkami o zfalšovaných datech,
přitom se jednalo jen o záznam ironických nadsázek.
Právníci Juliana Assangeho jsou
pod dohledem tajných služeb
31. číslo letošního týdeníku Respekt věnovalo WikiLeaks prostor pro
hlavní téma. Novináři uspořádali speciální anketu, týkající se této
problematiky. Miroslav Krejčík, bývalý šéf Vojenského zpravodajství, se
k tomu staví záporně: „pro každý ztrát představuje zveřejnění jeho tajných
informací vždy ztrátu, zpravidla značnou….Druhou stranou mince však představuje
otázka, zda stát cíleně „neutajuje“ informace, které nemají být před veřejností
utajeny“. Alexandr Vondra, ministr obrany, říká, že zveřejnění takto citlivých
údajů na internetu je „jistě novinářsky zajímavé, ale zároveň velice nebezpečné
a rizikové“.
Sám Respekt říká, že „Assange je hacker, anarchista, který
v rozhovorech říká, že chce zastavit (skeptici říkají zničit) systém,
který války, jako ta afghánská, plodí. V ruce má něco jako mediální zbraň
hromadného ničení, s níž se teprve učí zacházet“
WikiLeaks se tváří jako globální, je ale jasné, že zveřejňuje, kvůli
jazykové bariéře, více úniků z Ameriky než z Ruska nebo Číny. Julian
Assange říká, že provozuje WikiLeaks s přesvědčením, aby posílil západní
demokracii.
„Aféra WikiLeaks“
Aféra WikiLeaks přinesla největší únik tajných informací v dějinách a
týká se války v Afghánistánu. Že by odhalená válka? Organizace WikiLeaks
spolu s deníkem The New York Times, The Guardian a týdeníkem Der Spiegel
uvolnila více než 90 000 záznamů příslušníků americké armády z války
v Afghánistánu. Záznamy byly až dosud udržovány v režimu „tajné“ a
jejich zveřejnění je zřejmě největším únikem tajných informací v historii
USA. Během týdne však vyšlo najevo, že uvolněné údaje nijak zásadně neodporují
způsobu, jakým válku dosud popisovala americká vláda a média.
Zdroje:
Žádné komentáře:
Okomentovat